o všem, co se mu zdá a co čte od roku 2006
Absolutně mě dneska nenapadl žádný název příspěvku. Ale vůbec žádný. Tak je to prostě jen „Čtvrteční příspěvek“. Za to obsah si myslím, že bude celkem pestrý a dlouhý.
Událostí č. 1 v uplynulých dnech byla určitě středisková výprava, jejímž hlavním organizátorem byla Evža. Čtvrtek celkem utekl – strávili jsme ho v autobusech a vlacích
Při včerejším velkém úklidu jsem objevil v programu na správu telefonu sms. Bylo jich tam asi 50. Z ruzných časových období. Bylo zajímavé si je všechny číst a vzpomínat. Pár vám jich ukážu, třeba tam poznáte tu svou (i když u některých je to celkem jasné 
).
Všechno to možná začalo už včera večer, kdy se mi podařilo se řádně uhodit do hlavy. Jen jsem ještě v pádu stačil koutkem oka zahlédnout roh konferenčního stolku. Následovala rána kousek nad levý spánek a pak už jsem se válel po zemi.
Dnes to bude o mé sobotní návštěvě Prahy, o tom, co vše jsem tam viděl a zažil, jak je tam vše různé a stejné. A také o mých nártech, které si už zvykly na brusle.
Poslední sobota byla ve znamení toulání se po Praze a lovu kešek. Je pravda, že jich bylo za ten den celkem dvanáct, ale že by mi nějaká vyloženě udělala radost (asi jen jedna), to zase ne.
Konečně, dvacet let poté, se koná u nás v republice pořádná párty na počest toho, co se tehdy stalo. Osobně si ty dny moc nepamatuju, přeci jen jsem byl ještě špunt a mým hlavním zájmem bylo si koupit rohlík za deset haléřů, lézt na záchodě po radiátoru a nebo na tom samém záchodě strkat spolužákům přezůvky do mísy.
Našel jsem z té doby doma nějaké noviny, den po dni. Zajímavé čtení.
