Konečně, dvacet let poté, se koná u nás v republice pořádná párty na počest toho, co se tehdy stalo. Osobně si ty dny moc nepamatuju, přeci jen jsem byl ještě špunt a mým hlavním zájmem bylo si koupit rohlík za deset haléřů, lézt na záchodě po radiátoru a nebo na tom samém záchodě strkat spolužákům přezůvky do mísy.
Našel jsem z té doby doma nějaké noviny, den po dni. Zajímavé čtení. Ostatní dění okolo si moc nepamatuji, ani z tehdejší televize nebo radia. Myslím, že to, že se něco děje, jsem si začal uvědomovat možná až tak někdy při dělení ČSFR.
Tehdy si jen pamatuji, že nám ve třídě vyměnili obrázek pana prezidenta za jiný. A taky, že když se nás ptali jaký cizí jazyk chceme studovat na druhém stupni, byli jsme jen dva ze třídy, kteří se dali na angličtinu. Pak si ještě vzpomínám na nějaké šachování s měnou – možná lepení čehosi na bankovky, nové bankovky, nové mince…
Jiné zásadní změny jsem tenkrát nějak nepocítil. Že můžu cestovat do zahraničí mi bylo jedno, sám stejně nikam dítě nepustí. Že mohu veřejně říct, že nesouhlasím s názorem prezidenta mi bylo taky jedno. Přeci jen kluci lítající po lese mají jiné starosti.