Odkaz aneb už je mi trošku líp

Už je mi trošku líp. V krku bolí, ale už né tolik. Včera jsem šel brzy spát, před usnutím jsem si ještě čet´. Dal jsem 81 stránek a pak jsem toho nechal.

Dneska jsem na netu objevil jednu dobrou stránku s fotkama, wallpaperama a tak. Nejvíc mne uchvátila kategorie Zvířata.

Neděle aneb jen krátce

Teď odpoledne mě začlo škrábat v krku. No, škrábat. Při polknutí to je jako když polykáš knedlík. Asi si půjdu lehnout. Zítra musím do práce…

To zas byl den aneb co všechno se dá stihnout

Dnešek pro mne začal na jedné chalupě v Horní Lipce. Celkem dobře a pokojně. Domů jsem se dostal ve dvě a když jsem se naposled podíval na budík ukazoval 2:05.

Ten samý budík… Ten samý budík začal zvonit už v 4:40. Prý abych vstával. V 5:41 už jsem s Pirátem a vlčatama seděl ve vlaku do Prahy. Jeli jsme skouknout ZOO. Asi ve čtvrt na sedm jsem se rozhodl ve vlaku vyfotit vlčata. Jenže nebylo čím. Po krátkém vzpomínání mi došlo, že jsem svůj digitální foťák nechal i s futrálem v Žamberku v čekárně na vlakovém nádraží.

Patnáct dní klidu aneb nezapomeňme

Patnáct dní jsem tu nebyl. Buď jsem neměl čas, pracoval jsem nebo mne přemohla lenost. Snad dneska. Snad příspěvek dopíšu. Před chvílí jsme se vrátili z lesa. Pokračovali jsme tam ve vyřezávání bříz, jeřábů atp. Už chybí dodělat asi jen pětina.

Taky je sedmnáctýho.