Matesův blog

Jo, už jsme zpět. Zdravotně jsem ten víkend přežil. Odjížděl jsem s velkou rýmou a nějakým tím ne zrovna ideálním stavem v krku. Přijel jsem s velkou rýmou a o trošku lepším stavem v krku.

V pátek jsme podle plánu vyrazili podle plánu ve třičtvrtě na sedm vlakem. Vlaky na sebe překvapivě dobře navazovaly (škoda jen toho narvanýho spěšňáku z Hradce) a tak jsme před desátou vystoupili na zastávce Hostinné, město.

Tak, pracovní týden pomalu končí. Já jsem si moc práce tenhle týden neužil. Od středy jsem doma. No a taky od středy jsem nějakej nachlazenej. Rýma, nějaký to škrábání v krku. Ted už je to mnohem lepší, jen ještě trochu rýmička zlobí. Celou středu jsem se pak mořil s registrací, protože když se řekne, že mám mít u sebe podklady do konce ledna, tak to neznamená do konce února. :furious: A to jsme ještě ve středu večer měli speciální radu ohledně svojsíkáče. No a ve čtvrtek pak řádnou okresní radu.

Tak jo, jsem zpět. Po týdnu. Ve středu jsme jako obvykle měli schůzku vlčat. No, nebylo nás mnoho. Tři vlčata. Přišli taky na výpomoc pomocníci, takže ve finále to bylo tři na tři. Zahráli jsme si spoustu her, zkusili rozdělat oheň, uvázat novej uzel a tak. Prostě příprava na závody. V pátek ještě pro jistotu obSMSkovávám rodiče a ptám se, zda jejich synátor pravdu na závody pojede. Z původních pěti (později čtyř) se rázem stali jen tři. A tak volám velkému šéfovi závodu, pak Pirátovi a tak nějak pořád dokola. Nakonec jsme se usnesli, že s těma třema vlčátkama zajedeme radši do bazénu než riskovat, že na závodech neseženeme další tři k sobě.