Tibet aneb teprve sobota

No jo, už jsem doma. Ten sádrokarton šel nějak rychle. Spíš jen držet desky. Na věci další už si montér vystačí sám.

Mám to nějak popletený, dneska už mám neděli. Jestli to nebude tím, že jsem v pátek měl dovolenou. V pátek ráno jsem odvezl svou drahou polovičku k doktorovi a po drobných nákupech jsme okolo půl jedenácté byli zpět. Po uvaření a snědení zapečených špaget se čas nachýlil a já odjel si letos naposled zalyžovat. Na pátou jsem se vrátil, abych se mohl zúčastnit oddílovky. No a z oddílovky rychle za drahou půlí. Převlíknout, doma nabrat ségru s tím jejím a hurá do Ústí. Pak následoval maturitní ples – no comments. Po druhý hodině ráno, když už i hudba skončila, jsme vyrazili domů.

Aha aneb další sen

Nedávno (o víkendu) se mi zdál jeden. Prodával jsem v autobuse jízdenky. Z takové té mašinky jak to tam těm řidičům leze. Řidič řídil a já prodával jízdenky. Byl to docela záhul. Musel jsem si pamatovat jak jdou za sebou jízdenky a tak dál. A pak se nám ta mašinka na lístky podělala. Na displeji se objevil nějaký „Memory error“ a bylo vymalováno. Tak ji vzal řidič do ruky a začal s ní klepat. Potom… začal zvonit Pirátovi budík na mobilu. 🙂