Před pěti dny jsem publikoval druhou GO2, od té doby nic (další GO2 plánuju na zítra večer). I přes týden dovolené jsem si moc neoddychl, tak tajně doufám, že se mi to povede přes víkend. Je tu totiž v plném proudu stěhování a je potřeba tohle sbalit, tohle zas přemístit atd. Myslím, že jsme asi tak v polovině. Pak to nebude o mnoho lepší. Spousta malování, pokládání koberců, rekonstrukce koupelny. Program do konce září. Minimálně.
Ve středu se mi stala taková zvláštní věc, která mě velmi překvapila. Až mi pomalu nahnala strach. Jel jsem z brigády a stavil se na náměstí na zmrzlinu. Otevřeno měli oficiálně do šesti, bylo asi kousek před čtvrt na sedm. Venku už balili cedule a celý krám zavíral. Došel jsem k okénku a optal se slečny jestli ještě mohu dostat zmrlinu. Otočila se ke mně a… usmála se. Spoustu úsměvů už jsem viděl, tenhle určitě patřil k těm nejkrásnějším. Chvíli mi to dalo než jsem se vzpamatoval. A pak už se mi točila velká vanilková zmrzlina. 😎 Dneska jsem ho viděl opět a to když se náměstí stalo místem pro „rande“ – předal jsem dál snad poslední věci ze střední školy. Pevně věřím v užitek v nových rukou (ani ty párky z tebe nebyly cítit 😉 ). Součástí předání byla také zmrzlina (tentokrát malá vanilková).
PS: Všiml jsem si také těch pěkných modrých očí. 😛
PS2: Modré jsou lepší, to mám pak větší jistotu – jak mi bylo vysvětleno. 😆
Tak ale to je barvoočová diskriminace… 😥
Já za to nemůžu, to všechno genetika 😕