Takže úplně na začátek: jsem zastánce ochrany přírody a je mi jasné, že když nás tu na Zemi je 7,5 miliardy, je potřeba se k planetě chovat šetrně, aby nám co nejdéle vydržela. Ale…
Na Skautské křižovatce (příloha zde) vyšel od Skautů Na Zemi další článek, tentokrát popisující zodpovědné cestování formou hry pro děti od 10 do 15 let – od dopravy, ubytování, programu až po nákup suvenýrů. Vše nejlépe tak, abychom za sebou zanechali co nejmenší ekologickou stopu a správným způsobem podpořili místní ekonomiku. Jako příklady jsou uvedeny cesty do Thajska, Austrálie, Å panělska a Broumovek. Autoři vždy v rámci hry vybrali/doporučují nejvhodnější variantu. Před pokračováním Ti doporučuji si článek přečíst a to včetně přílohy.
A protože je to aktivita pro děti od 10 do 15 let, zkusil jsem si představit, jak taková čtyřčlenná rodina (otec a matka 38 let, děti 10 a 14 let) cestuje a tráví zodpovědnou dovolenou. Tady je výsledek (modře jsem označil „správné“ odpovědi dle autorů):
Thajsko
- zvířata – projížďka pralesem na slonech vs návštěva záchranné stanice pro slony (bez projížďky)
- já: souhlas, trápit zvířata se nemá
- suvenýry – nákup na hlavní třídě vs místní řemeslný šperkař
- já: jako zase ok, sice to asi budu těžko poznávat, ale ok
- ubytování – klimatizovaný pokoj v 4 hvězdičkovém hotelu blízko centra vs rodinný penzion bez klimatizace
- já: no… začíná přituhovat – jak si dopředu domluvím ubytování v tom rodinném penzionu? Má webovky, abych aspoň trochu věděl, kam jdu?
- já: denní teplota se v Thajsku pohybuje od cca 30 do 35 st., v noci pak 20 až 26 st., vlhkost okolo 75 % – myslím, že mně, středoevropanovi, tam bude dost teplo a poteče ze mě
- doprava – pronajaté aut, skútr, hromadná doprava
- já: doufám, že thajci umí anglicky a na zastávkách jsou jízdní řády taky v angličtině, jako chápu princip a v podstatě souhlasím, volba ale přinese komplikace a omezení (jsem svázán jízdními řády)
- dobrovolničení – nedobrovolničit, dobrovolničit týden v tamním dětském domově vs dát 200 dolarů prověřenému sirotčinci
- já: mluví ty děti v dětském domově anglicky, abychom si rozuměli? Jak vypadá takový prověřený sirotčinec v Thajsku? Jak se pozná?
Shrnu-li Thajsko a „správné“ odpovědi, bude to náročnější, bude to o větším nepohodlí a o větších zdravotních rizicích (ubytování, MHD). Za mě tedy tak na 50 % reálné.
Španělsko
- doprava klimatizovaným autobusem (nebo letecky)
- Airbnb v pokoji na vesnici
- polopenze – k večeři vždy místní specialita
- návštěva vinohradu a ochutnávka v místní vinotéce (pro děti? 🙂 )
- sýry a sušená šunka jamón serrano z místního tržiště
Dovolená ve Španělsku by byla celkem v pohodě.
Týden v Broumovkách
- doprava vlakem
- já: no, rodina se asi pak při přesunech dost projde
- ubytování na eko-farmě
- bez stravování – na místě je kuchyňka a je možné nakoupit lokální potraviny
- výlet za poznáním broumovských kostelů, návštěva broumovského kláštera
- já: jak dlouho tohle bude děti bavit?
Týden v Broumovkách? Krkolomnější nudná dovolená – ale proti gustu…
Austrálie – Sydney a Outback
- návštěva muzea a kulturního centra Aboriginců
- pokoj na farmě na kraji města bez klimatizace
- návštěva zoologické zahrady
- přesuny autobusem (další varianty bylo SUV nebo vůz Tesla)
- nákup kvasnicové pomazánky Vegemite a zbytek rozpočtu za suvenýry utratit v malém bistru u pláže
- doprava – 27hodinový let přes Spojené arabské emiráty vs 40denní plavba na nákladní lodi z Hamburku
- já: jasně, 40 dní na nákladní lidi s jedním desetiletým a jedním pubertálním dítětem bude luxus, 40 dní cesta tam, 40 dní zpátky, čtrnáct dní na místě – chtěl bych také mít takového zaměstnavatele a děti moct omluvit na měsíc a půl ze školy
- já: chápete to? 40 dní na nákladní lodi? WTF? Jo a cesta do Hamburku předpokládám vlakem?
Jak to nejdřív vypadalo s Austrálií celkem dobře, ta doprava to fakt zazdila.
A jaký je celkový výsledek? Španělsko a Broumovky by u mě prošly. Thajsko bych si trochu upravil a to s ohledem na zdraví a bezpečnost rodiny. Do Austrálie bych kvůli té cestě bohužel raději nejel. Když se na to podívám celkově zpátky, zas tak hrozivě to nevypadá a i pomocí své zodpovědné dovolené můžu chránit planetu a dát správným způsobem vydělat místním.
Ale co ty úlety tam? Především ta doprava nákladní lodí do Austrálie. Myslel jsem, že vrcholem v aktivitách Skautů Na Zemi bylo vytvoření facebookového profilu pro slepici. Nebylo.
Budu se opakovat – stále si myslím, že se Junák obecně tlačí směrem „pojďme si o tom popovídat“ (Skauti Na Zemi, Skautský institut) než „pojďme to udělat“. Moc praktického už nám toho ve skautu nezůstalo. Dřív byla moje představa o skautech taková, že si poradí v přírodě a jejich pobyt tam nebude znát. Že půjdou ven a rozdělají ten oheň ve 20 cm sněhu po dvou dnech deště. Ne že zůstane u slov.
Rád ve svém středisku podpořím globálně zodpovědné chování, ale nebude to dříve než z těchto aktivit zmizí takovéhle excesy. Někdy mám z podobných institucí pocit, že vlastně správně jsme žili maximálně ve středověku nebo v pravěku (i když nevím, co by říkaly na ubíjení mamutů kameny).
[views][ratings]
