Stephen King: Nespavost

Protože Jiskru v popelu už jsem dočetl koncem října a doposud mi její recenze nějak nejde sepsat, přeskočil jsem ji a dnes budu psát o knize Nespavost. Překvapivě… od Stephena Kinga.

Knihu jsem četl na můj vkus poměrně dlouho, protože hlavní hrdina Ralf Roberts měl z počátku takové, pro mě, nudné problémy – nespavost a tak. Když jsem o tom celém rozložení děje přemýšlel, napadlo mě, že k vysvětlení bude nejlepší malá tabulka.

Kniha se také zamýšlí na smrtí, nad tím, kdy každý zemře a proč tomu tak je. Hlavně nad rovnováhou toho, jak moc to můžeme ovlivnit. Jíme zdravě, sportujeme, ale pak nás ve čtyřiceti přejede auto. A nebyl by to King, aby to všechno nedokázal pojmout po svém.

Pro mě, jako fanouška Kingovy Temné věže, bylo také dost zajímavé číst v téhle knize všechny ty náznaky a odkazy na onu sérii. V jednu chvíli de facto autor prozradí, jak Temná věž dopadne. A to deset let předtím než ji dopsal. Jeden příklad za všechny:

Za obrázek, který stihl nakreslit ještě před tím, než v sále zhasla světla, by se nemusel stydět ani student prvního ročníku umělecké školy. Uprostřed se tyčila k modrému nebi s buclatými bílými obláčky tmavá věž postavená z černých kamenů. Obklopovalo ji pole sytě rudých růží. Kousek stranou stál nějaký muž ve vyšisovaných modrých džínsách. Kolem pasu měl dva nábojové pásy a u boků dvě pouzdra na pistole. Úplně na vrcholku té věže stál muž v červeném plášti a díval se na pistolníka dole s výrazem, v němž se mísila nenávist se strachem.

…tohle. V Nespavosti. Deset let před tím, než to napsal v Temné věži.

Takže shrnutí? Pro standardní čtenáře – kousek od konce knížky si tu haluz neberte tak vážně a celé se Vám to bude líbit. Pro Kingovi čtenáře – přetrpte začátek, pak už je to OK a budete mít další povinný zářez v Kingově knihovničce.

[views][ratings]