V roce 1990 jsem ještě navštěvoval základní školu. A v tomhle roce vznikla právě tato písnička.
Určitě si ji pamatuji hlavně z Čarodějnic. Pamatuji si ten taneční parket, pamatuji si to pódium z vleku, tu zpěvačku, tu skupinu. Také to, že ploužit se jen tak po parketu, zvládne každý.
Zjistil jsem, že písničku ještě občas hrají v rádiích. Taktéž si jí můžeš poslechnout na internetu.
Jenže všechno je nyní trochu jinak. Čarodějnice, zpěvačka, skupina, já.
Jak by řekl Roland Deschain, svět se hnul.
To nic, jen další Písnička dne.
Nedávno jsem si uvědomil, že pomalu na každém kilometru silnice je nějaký křížek, náhrobní deska nebo svíčka. Pořád přemýšlím, co lidi vede k tomu, aby na místě, kde se něco tak tragického stalo, takovéto připomínky zřizovali.
Ano, možná jako psychologická připomínka toho, co všechno se může stát. Ale… zpomalujete, když jedete kolem křížku?
Dokáži ty křížky a náhrobky ještě pochopit v případech, kdy na těchto místech zemřou lidé ne svou vinou. Ale dát křížek na strom zhulenému sedmnáctiletému klukovi, který si bez dovolení půjčí auto rodičů?
Tahle otázka mě taky nedávno napadla. Nevím, jestli máš na mysli stejný konkrétní příklad jako já, ale jestli ano, tak se domnívám, že ten pomníček tam je proto, aby rodiče byli litování okolím, že přišli o syna. Možná, že to říkám dost krutě, ale ten pomníček mi vážně nepřipadá jako pomníček, ale jako šílenej barevnej kýč.
Tak to mi mluvíš z duše, mám na to stejný názor…asi záleží na lidech, kt. se to stane…buď chtějí být litováni nebo chtějí „varovat“ ostatní řidiče, těžko říct. Ale to, co se děje poslední dobou na našich silnicích, je dost alarmující a lidi by si měli uvědomit, že nemá cenu riskovat…smutnější je opačný případ, kdy je v tom člověk nevinně… :cwy:
Osobně bych nikde takový křížek nechtěl mít… ať už by byl důvod jakýkoliv…
Myslel jsem, že křížky a pamětní desky mají třeba jen národní hrdinové atp., a ne třeba motorkáři jedoucí v obci velmi rychle, kterým do cesty vjel důchodce, který předpokládal, že jedou 50.
2Evža: Příklad to byl obecný, ale inspiroval mě k tomu „pomníček“ v místech, kudy jezdíš – u vody, na kraji lesa, ve svahu…