o všem, co se mu zdá a co čte od roku 2006
Jsem zvědav, jak si zase vyhledávače přeloží můj nadpis. Je zajímavé, kvůli čemu sem lidé zabrouzdají, protože je sem pošle vyhledávač. Lidé sem chodí za slovy „vysavač, cukeťák, řecké vázy, alpský styl“ a za spoustou dalších.
Ve čtvrtek a pátek jsem služebně cestoval do Příbrami a pak do Hrusic – celkově pak okolo 500km. Kromě boje s navigací, jsem také bojoval s rozbitými silnicemi.
Žil byl jeden králík. Ani velký ani malý. Prostě tak akorát velký.
Putoval světem sám. Prožíval lecjaká dobrodružství.
V jedné hospodě ho málem sežrali upíři, ale naštěstí mu pomohla želva. Přesto tam ztratil jednoho z přátel. Dál už to nabralo rychlý spád. Byl přítomen u zvláštního porodu, ze kterého nevzešlo nic dobrého. Prokousal se spoustou nepřátel. Ale nakonec ho málem přemohlo něco docela jiného.
Nejdřív tento článek měl být hlavně o tom, jak jsem se včera pokoušel sundat sníh ze střechy, jak jsem v sedáku lezl na střechu, ale nejprve vyzkoušel pevnost řemenu na půdě, o tom jak na půdě vydržel a jak se potom na střeše při poslední zkoušce pevnosti přetrhl a já málem letěl dolů.
Nakonec to myslím bude o trochu něčem jiném. O střediskovém roverstvu. Vytáhl jsem si některá statistická data z registrace a dal je do grafu. Klášterecký oddíl jsem úplně vynechal, protože podle vyjádření jejich vedoucí, tam vlastně řádné rovery nemají.
Úplně první číslo – v oddílech (ŽBK) je celkem 30 RS a RG – 18 RG + 12 RS. Zajímalo mne jejich věkové rozložení. Dopadlo následovně.
IMG_8781.JPG – tak to je označení a číslo mé první fotky s novým objektivem. I když to byl jen hrníček doma na stole. Pak ale následovaly další fotky, třeba tohle panorama.
Jak už asi víš, několik měsíců zpět, se mi povedlo upustit foťák v obalu tak nešťastně, že to odnesl objektiv.
Absolutně mě dneska nenapadl žádný název příspěvku. Ale vůbec žádný. Tak je to prostě jen „Čtvrteční příspěvek“. Za to obsah si myslím, že bude celkem pestrý a dlouhý.
Událostí č. 1 v uplynulých dnech byla určitě středisková výprava, jejímž hlavním organizátorem byla Evža. Čtvrtek celkem utekl – strávili jsme ho v autobusech a vlacích
