Jsem zpět a jedeme dál.
Každý nějak začína. I já nějak začínal s fotografováním. Svůj první foťák jsem dostal v sedmi letech. Byl jím východoněmecký beirette SL 100 N. Když jsem ho po dlouhé době znovuobjevil ve skříni, nestačil jsem se divit, co mne provázelo mými začátky.
Teď jen trocha, ale opravdu jen trocha, technických dat. I když si nedělám iluzi, že by jim rozuměl možná někdo jiný než Blešák.
Plastová optika Carl Zeiss & Jena, tři časy (jasno, zataženo, B), tři ostřící vzdálenosti (portrét, dav, krajina), průhledový hledáček, sáňky pro blesk!!!, mechanický posun filmu, počítadlo snímků (do 12), závit pro stativ, navíjení filmu do cívky.
A že jsi to ty, věrný čtenář mého blogu, podělím se s tebou o jednu ze svých prvních, kterou jsem kdy vyfotil. Brána již dávno nestojí, bouda v pozadí také ne, auto už nejspíš vzalo za své. Budova vlevo vzadu zatím stojí…
I když to sem teď moc nepatří, právě běžela v televizi jedna z moc krásných reklam. Tak schválně. €žKde je kalcium?€œ €žTady je kalcium.€œ
Hele prde některým výrazům rozumím i já abys věděl a kde že je ta fotka?tam co tedka bydlí vaši?No ale že ti to seklo když si byl menší 🙂
Tak to je hlavní, že rozumíš. Jo je to tam. Jen jsem v mládí nenosil copy. 😉
Fakt ne? to je škoda,slušely by ti 😀
Možná bys své čtenáře neměl podcenovat. A když už, tak aspon ne verejne, ne? Veta: “ Teď jen trocha, ale opravdu jen trocha, technických dat. I když si nedělám iluzi, že by jim rozuměl možná někdo jiný než Blešák.“ zní tak trochu posměšně…
Budu jen rád, když mne čtenáři překvapí svými znalostmi a zkušenostmi z fotografování. Rád se něčemu přiučím. Myslel jsem to spíš v porovnání foťáku jako celku. Dvacet let starému, celoplastovému fotoaparátu nechybí nic, co se dá bez elektroniky zvládnout. Teď jsem ho ještě zkoumal a našel další perličku – závit na připojení dálkové spouště. Prostě je to jako najít doma ve sklepě Camaro z roku 1967. 😉
já jsem přeci nemluvila o tom co jsi napsal – ale jakým, způsobem, že jo…Neříkam, že všemu rozumim. Spíš mi šlo o to jak to vyznělo. Ale jak jsem pak o tom v noci přemejšlela, tak jsem si říkala, že jsem tě zbytečně sepsula. 🙂 O to jsem radši, že jsi se neurazil 😳
Vím, jak jsi to myslela. Jenže prostým psaním o tom, co jsem dnes viděl v televizi vás nezaujmu. V článcích musí být trocha provokace, aby se tu objevil nějaký komentář. 😉
Neurazil jsem se.
Provokaci k přemýsleni ano, ale zpochybnovat inteligenci svých ctenaru – to se pohybujes na tenkým ledě. Z čiste psychologického i lidského hlediska 🙂
No, jak vidíš, funguje to. Sama jsi krásným vzorem. 😉
Nojo, ale zajišťovat si „sledovanost“ zpochybňováním inteligence čtenářů mi přijde trošku drsný… možná i neurvalý….Tuplem když s většinou máš přátelské vztahy…
mno,musím se přiznat,že když sem si představila Matese s copama, tak mi to přišlo víc než komické 😆
Tak teď sem ti napsal krásnej vzkaz, ale zapoměl sem dopsat mail, a neodeslato se to, už to znova psát nebudu 😡
Si to tam nastav aktuálně ne?Abys to nazapomněl Blešáku.Určitě ten tvuj komentář stál za to…. 😎 o tom nebudu pochybovat. 😉