To zas byl den aneb co všechno se dá stihnout
Dnešek pro mne začal na jedné chalupě v Horní Lipce. Celkem dobře a pokojně. Domů jsem se dostal ve dvě a když jsem se naposled podíval na budík ukazoval 2:05.
Ten samý budík… Ten samý budík začal zvonit už v 4:40. Prý abych vstával. V 5:41 už jsem s Pirátem a vlčatama seděl ve vlaku do Prahy. Jeli jsme skouknout ZOO. Asi ve čtvrt na sedm jsem se rozhodl ve vlaku vyfotit vlčata. Jenže nebylo čím. Po krátkém vzpomínání mi došlo, že jsem svůj digitální foťák nechal i s futrálem v Žamberku v čekárně na vlakovém nádraží.