Tak zítra nám to začne. Další skautský tábor. Můj v pořadí již osmnáctý. První skautský tábor, který jsem prožil, se konal u Å títů (Tábor ran – náplast se počítala na metry) a jak tak počítám, v oddílu ho pamatuji jen já a Bondy.

Malá vsuvka. Začalo pršet. Poznal jsem to až z internetu podle doplňku ve Firefoxu. Běžím ven pro dvoje kalhoty, které potřebuji zítra na tábor. Na chodbě přede dveřmi nacházím v koši moje kalhoty. Sousedka je sebrala ze šnůry. Díky. Poděkoval jsem jí.

Zpátky k táborům.

O ObRoku by se dal napsat sáhodlouhý článkek a stejně by ani z poloviny nevystihl to, co se na ObRoku dělo a jaká atmosféra tam byla.

V pátek odpoledne okolo čtvrté hodiny to vůbec nevypadalo na roverské setkání 1200 lidí. Nikdo nikde (kromě servisáků). Pak začaly přijíždět autobusy a všechno se změnilo. Večer už jsme tam snad byli všichni. Ještě později v noci se konal zahajovací večer, který nás seznámil s motem letošního ObRoku.

Zase jsem poměrně naštvaný. Opět za to může slavný Svojsíkův závod, konkrétně letošní kolo. Začalo to pravidly, v těch bylo spoustu novinek a snad ještě víc chyb. Na připomínky nikdo nebral ohled, leda možná tak na češtinářské chyby, a tak to dopadlo jak to dopadlo. Zrovna teď připravuji průvodky pro hlídky.