o všem, co se mu zdá a co čte od roku 2006
Fíha! To to letí. Vánoce jsou fuč a další rok je tu. A co jsem všechno dělal? Spoustu toho bylo.
Prvně jsem absolvoval další Výlet s Evžou, tentokrát k prameni Kněžné. Trochu se mi tam povedlo si nezapamatovat hint ke kešce
Dnes to bude o mé sobotní návštěvě Prahy, o tom, co vše jsem tam viděl a zažil, jak je tam vše různé a stejné. A také o mých nártech, které si už zvykly na brusle.
Poslední sobota byla ve znamení toulání se po Praze a lovu kešek. Je pravda, že jich bylo za ten den celkem dvanáct, ale že by mi nějaká vyloženě udělala radost (asi jen jedna), to zase ne.
Není to tak dávno, co jsem se oháněl okurkovou sezónou a tím, že pomalu není co dělat a o čem psát. Pak se najednou otočil týden a nakonec tu nepřibyl příspěvek málem celý měsíc. Nějaký ten Výlet s Evžou, Výjezdní zasedání a aktuálně i další víkend při práci na stezce vlčat a světlušek.
Tak nám ta okurková sezóna pomalu končí. Ne že by nebylo o čem psát, ale myslím, že teď, se začátkem skautského roku, toho spoustu opět začíná. Nejprve brigáda na úklid materiálu po táboře, pak páteční táborák k 90. letům skautingu v České Třebové (úžasné bylo pozorovat tu spontánnost skautů a skautek ze Slovenska, Polska a Česka) .
Snad už jste pomalu přivykli novému vzhledu, víte, kde co najít (ještě není stoprocentní). Vše ještě pomalu ladím a upravuji. I když už se blog snad chová trochu stabilně.
Jako obvykle, občas se mi zdají nějaké ty sny. Většinou bláznivé. Podobně tomu bylo i nedávno. V jednom z těch snů jsem pracoval v nějaké betonárce jako skladník někde u panelů. Nosil jsem bílou helmu. 8)
Včera to byl podobně krátký sen. Jen takový kratší záblesk. Vlak, koleje, tunel, displej, zvyšující se rychlost.
