No title
Včera večer mi má drahá půle řekla, že mne nemá ráda. 😥
o všem, co se mu zdá a co čte od roku 2006
Vezmu to trošku pozpátku.
Dneska jsme si s vlčatama měli takovou malou ekologickou schůzku. Z celého Remízku jsme vysbírali odpadky a jiný věci, který tam nepatří. Na začátku jsme rozhrnuli kupy pilin z dalších vyfrézovaných pařezů, dál nás neminulo sbírání kamenů. Celkem jsme posbírali asi půl pytle plastových odpadků, to samé množství ostatního odpadu, poměrně dost kovu a nějaký to rozbitý sklo a keramiku.
Tak to dneska začalo. Zahrádka. Má drahá půle začla se zahrádkou. Na voraništi udělala tři záhonky a začala sejt. Hlavně mrkev, cibuli, pórek, ředkvičky a hrášek. Já jsem mezitím po zimě vytáhnul kolo, otřel ho od prachu (i přesto, že bylo přikryto starou igelitovou plachtou). Taky jsem si vyfotil první jarní včelu na sedmikrásce. Včelku najdeš ve Fauně.
No jo, už jsem doma. Ten sádrokarton šel nějak rychle. Spíš jen držet desky. Na věci další už si montér vystačí sám.
Mám to nějak popletený, dneska už mám neděli. Jestli to nebude tím, že jsem v pátek měl dovolenou. V pátek ráno jsem odvezl svou drahou polovičku k doktorovi a po drobných nákupech jsme okolo půl jedenácté byli zpět. Po uvaření a snědení zapečených špaget se čas nachýlil a já odjel si letos naposled zalyžovat. Na pátou jsem se vrátil, abych se mohl zúčastnit oddílovky. No a z oddílovky rychle za drahou půlí. Převlíknout, doma nabrat ségru s tím jejím a hurá do Ústí. Pak následoval maturitní ples – no comments. Po druhý hodině ráno, když už i hudba skončila, jsme vyrazili domů.
Prsa nebo znak, ano je to tak… :sing: Hůů. To je zas něco jinýho. 😉 Tak nic. No jo, už to tak bude. Dneska večer okolo čtvrt na jedenáct někdo z vás překonal takovou magickou hranici deseti tisíc přístupů do blogu a do fotek. Díky všem, co sem chodí a píšou. :love: Pro pokračování to možná chce nějakou tu motivaci. Vytyčme si takovou společnou metu. Pro příště padesát tisíc. Pak sto. Pak půl milionu. Pak milion…