Znáte to – kdejakou volovinu si pamatujete a na důležité věci Vám v hlavě místo nezbude. No a podobně je na tom tenhle sen. Krátká a namíchaná blbost. Ale protože je to tu o snech, tak ho sem také píši.
Ocitl jsem se v Bruselu, v sídle EU. Byla to pěti patrová budova – bílá, hranatá, ničím nezajímavá. Snad jen napojením na okolní budovy, které zajišťovala ocelová konstrukce obloukové střechy. Takové spojení 90. let a moderny. V posledním patře, kam jsme přišli (čtyři lidé, z toho jedna šéfka – menší paní přes padesátku), se nacházela zastřešená terasa – tak 20 x 80 metrů.
Tam jsem měl v budoucnu pracovat a nyní se jednalo o stavebních úpravách, aby tam mohly vzniknout kanceláře. Na zemi byla venkovní dlažba, sloupy držící střechu byly hladce omítnuty, jinak prázdno. Ona šéfka prohlásila, že to nebude náročné – mezi sloupy se vsadí okna, vymění se dlažba, střecha je v pohodě. Pak už stačí natahat elektřinu, umístit nábytek.
A protože nevím, jaké bývá v Bruselu v létě teplo, zeptal jsem se, jestli bu budeme mít klimatizaci, když má EU tolik peněz.
Celý sen trval v tom snovém čase tak půl minuty. Jo, já v Bruselu a ještě k tomu na střeše sídla EU…
[views][ratings]
