Příběh Dolores Claiborneové

Vypadá to, že na střídačku to tu bude o mých přečtených knížkách a o tom ostatním. Dneska se podíváme na další knihu od Stephena Kinga, která se jmenuje jednoduše Dolores Claiborneová. První, co mě na knize – po přečtení několika stránek – zaujalo, byl styl, jakým je napsána. Úplně se vymyká zažitému Kingovu stylu.

Knihu totiž celou vypráví právě Dolores Claiborneová. V jednom kuse. Na policejní stanici. Během několika málo hodin. Vypráví, co se stalo – před pár dny i před dvaceti lety. A nečekejte, že kniha má obsah. Proč by ho měla, když nemá žádné kapitoly?

Nerad bych tu vyprávěl děj knihy, protože řeší spoustu na sebe navazujících událostí. Nebyl by to King, kdyby se v jeho knihách neumíralo, takže i tu jde o dvě úmrtí. Ale nejedná se o klasický horor, kde byste se báli, že na Vás někdo vyskočí. Jde spíš o takové psychologické drama. Děj se příjemně stupňuje a i já, když jsem šel v noci po tmě na záchod, jsem si vzpomněl na „prachová klubíčka“ – jestli po mně prostě nejdou. A nezapomínejte, že knihu napsal Stephen King, takže ne vždy je vše tak, jak vypadá. Přečtěte si prvních padesát stránek a tipněte si, zda je Dolores obětí nebo vrahem. A to samé zkuste ve 3/4 knihy.

Kniha rozhodně nepatří tomu top, co King napsal a co jsem od něj četl. Má určitě tajemnější, drsnější a dynamičtější knížky. Pokud jste ale fanoušci tohoto autora, určitě si ji přečtěte.

V roce 1995 byl podle knihy také natočen film stejného názvu. Na ČSFD má 82 % ze 100 %, na IMDB pak 7,4/10.

[views][ratings]