Nějak se mi urodilo snů. Ze včerejška na dnešek a jeden také tuším z úterý na středu. Na některé už si nevzpomenu. Jen vím, že byly celkem čtyři. Dva z nich ti zkusím vylíčit.
Sen první
Zápletka jednoduchá. Å el jsem s bývalou kolegyní (jak jsem na ní přišel, když jsem jí tak dlouho neviděl?) do školy. Stáli jsme u paneláků (u silnice na Letohrad) a mířili do školy (do horní školy). A jak jinak – na zádech jsme si nesli aktovky. Podle tvaru aktovek a připravenosti do školy, bych tipoval tak třetí třídu. Jenže fyzický věk odpovídal tomu současnému… Měli jsme ale ještě asi patnáct minut čas než zazvoní a tak jsem navrhl, že bychom se mohli cestou stavit na „baráku“. Když jsme tam došli, v chodbě stál táta se „zedníkem“ a něco tam měli na práci okolo podlahy (ačkoliv dlažba už je v současné době dávno položená). Kolegyně mě překvapila tím, že si hned začala se „zedníkem“ tykat. A tím sen končil…
Sen druhý
Rovinka. Asfaltová silnice, mírně z kopce, do blízké vesnice. Å el jsem po krajnici vpravo. Předjel mě autobus. Nebyl to ten, do kterého jsem měl nastoupit. Ten pojede až za chvíli. Došel jsem do vesnice, možná městečka. Zástavba začala najednou a byla vysoká, takže vytvořila dojem užší ulice. Ulice končila asi po dvěstě metrech křižovatkou ve tvaru T – doleva, doprava. U křižovatky vpravo byla autobusová zastávka. Všude okolo (i na druhé straně ulice) pobíhaly děti různého věku (tak 8 – 17 let) a pohlaví (no tak to je snad jasné, ne?). Asi čekaly na autobus do školy. Na lavičce tam seděl Džouk (vlevo) a Anička (vpravo). Rozhlížel jsem se po své drahé polovičce. Marně, nebyla tam, i když tam měla být… Sedl jsem si na lavičku mezi Džouka a Aničku. Trošku mi udělaly místo.
Na konci ulice stála samoobsluha. Žlutá a měla rovný vchod opatřený velkými automatickými dveřmi. Přemýšlel jsem o tom, že si zajdu koupit něco k pití, jedu přeci do práce…
A dnes vyhrála písnička Big In Japan z roku 1984 od německé skupiny Alphaville. Zahráli mi ji cestou do práce. Asi jsem nějak zatížen na ta krásná (co se hudby týče) 80. léta.
Tobe se o mne zdalo??? Jeeeeee…Me se zase tuhle zdalo, ze jsem u panelaku na autobusove zastavce potkala hudebni skupinu Take That…Byl to krasnej sen 😳 . Akorat Gary Barlow mi sahal jen po ramena 😀
No to víš… se tak prostě občas stane 😉
I vy snílci jedni. Mě se nezdá skoro nic, protože je takový vedro v noci že jen z teží usnu. 😯
No, já svoje sny radši komentovat nebudu… 😕