Tibet aneb teprve sobota

No jo, už jsem doma. Ten sádrokarton šel nějak rychle. Spíš jen držet desky. Na věci další už si montér vystačí sám.

Mám to nějak popletený, dneska už mám neděli. Jestli to nebude tím, že jsem v pátek měl dovolenou. V pátek ráno jsem odvezl svou drahou polovičku k doktorovi a po drobných nákupech jsme okolo půl jedenácté byli zpět. Po uvaření a snědení zapečených špaget se čas nachýlil a já odjel si letos naposled zalyžovat. Na pátou jsem se vrátil, abych se mohl zúčastnit oddílovky. No a z oddílovky rychle za drahou půlí. Převlíknout, doma nabrat ségru s tím jejím a hurá do Ústí. Pak následoval maturitní ples – no comments. Po druhý hodině ráno, když už i hudba skončila, jsme vyrazili domů.

10 000 aneb bonus pro tebe

Prsa nebo znak, ano je to tak… :sing: Hůů. To je zas něco jinýho. 😉 Tak nic. No jo, už to tak bude. Dneska večer okolo čtvrt na jedenáct někdo z vás překonal takovou magickou hranici deseti tisíc přístupů do blogu a do fotek. Díky všem, co sem chodí a píšou. :love: Pro pokračování to možná chce nějakou tu motivaci. Vytyčme si takovou společnou metu. Pro příště padesát tisíc. Pak sto. Pak půl milionu. Pak milion…

Další sny aneb konec rekonstrukce

Rekonstrukce skončila. Zatím jsem ponechal původní vzhled. Během těch několika dní jsem zkoušel odladit CSS pro blog. Skončil jsem někde za půlkou a pak mě to možná už přestalo bavit. Řekl bych, že to není efektivní přestavba. A mně současný vzhled celkem vyhovuje. Takový hokus pokus to byl.

Jo a zdály se mi další sny.

Here we are aneb not to be a kings

Jo, už jsme zpět. Zdravotně jsem ten víkend přežil. Odjížděl jsem s velkou rýmou a nějakým tím ne zrovna ideálním stavem v krku. Přijel jsem s velkou rýmou a o trošku lepším stavem v krku.

V pátek jsme podle plánu vyrazili podle plánu ve třičtvrtě na sedm vlakem. Vlaky na sebe překvapivě dobře navazovaly (škoda jen toho narvanýho spěšňáku z Hradce) a tak jsme před desátou vystoupili na zastávce Hostinné, město.