Ona aneb jak to je

Zeptala ses mě, jestli si myslím, že jsi pěkná a já odpověděl ne. Zeptala ses mě, jestli bych s tebou chtěl být navždy a já odpověděl ne. Potom ses mě zeptala, jestli bych plakal, kdybys odešla a já odpověděl ne. Řekla jsi dost. Odešla jsi pryč, slzy padaly dolů po tvé tváři a já tě chytil za ruku a řekl:

Bylo nebylo aneb přeci jen bylo

Před dlouhou, dlouhou dobou existoval ostrov, na kterém žily všechny pocity člověka: Dobrá nálada, Smutek, Vědění … a kromě ostatních různých pocitů i Láska.
Jednoho dne se Pocity dozvěděly, že se ostrov potopí. Každý si tedy připravil svou loď a odplouval z ostrova. Jen Láska chtěla čekat do poslední chvíle.

Oběd s Bohem aneb třeba sedí vedle tebe

€žMami, dnes jdu na návštěvu k Bohu,€œ řekl jednou synek své udivené matce.
Protože věděl, že je to k Bohu daleko, zabalil si do tašky několik sladkých tyčinek a limonádu. Pak se vydal na cestu.
Když přešel asi tři ulice, potkal starou paní. Jen tak seděla a zírala na pár holubů. Sedl si k ní na lavičku a otevřel svou tašku, aby se napil. Vtom si všiml, že stará paní vypadá hladově a nabídl jí čokoládovou tyčinku. Ona ji vděčně přijala a usmála se na něj tak krásným a milým úsměvem, že ho chtěl vidět ještě jednou a nabídl jí i limonádu.